JAK TO CHODÍ V NAŠÍ ŠKOLCE?

Plán výchovy a péče

Plán výchovy a péče Dětské skupiny PANSOFIE I.

Cílem výchovy a péče Dětské skupiny Pansofie je položit v osobnosti dětí hluboké základy lidství, přirozeného pozitivního vztahu k morálním, etickým, přirozeným křesťanským a duchovním hodnotám lidstva, empatii, pozitivním sociálním vztahům ve společenském životě a mezilidských vztazích, kvalitní osobnostní návyky, hluboký vztah k přírodě, kultivovanému umění i uměleckým činnostem a ke každé lidské práci.

Pro děti je vytvářeno láskyplné tvořivé prostředí, ve kterém se dítě cítí příjemně a které připomíná domov spíše než třídu. Ideálem je podpořit harmonický rozvoj dětské osobnosti v souladu s přirozenými vývojovými fázemi dítěte. Nejde o předškolní výchovu zaměřenou jednostranně na výkon a získání znalostí, i když výchovný koncept samozřejmě nabízí dětem přirozené příležitosti k učení.

Program je jazykově bohatý a sestává z opakování pravidelných činností v rytmu dne, týdne i celého roku.

Vedle tvořivého vzdělávání a hry je důležitá právě také práce. V zařízení pracují pečující osoby úmyslně v přítomnosti dětí, např. připravují si tvůrčí práci, tvoří, uklízí, pracují na zahradě. Děti mohou při této činnosti pomáhat a učí se tak pomoci druhým, splnění svých úkolů a vytvářejí si tak silnější spojení se skutečným světem.

Velký důraz je kladen na spojení s přirozeným světem, světem přírody, a to v nejaktivnějším slova smyslu. Děti jsou vedeny k hlubokému vztahu ke všemu živému. Společně s pedagogy pečují o přírodní zahradu, sejí a sázejí, pěstují, zalévají, plejí – až ke své sklizni. Poznávají v běhu roku, jak dlouho trvá a kolik je třeba péče, než se potravina dostane na stůl člověka. Učí se zkrášlovat a harmonizovat své okolí výsadbou květin a péčí o okrasné keře a stromy. Jsou vedeny k silnému vztahu ke zvířatům, což zesiluje schopnosti soucitu a odpovědnosti za život živoucího tvora. Kromě výprav do přírody se konají pravidelná setkávání s domácími zvířaty, jezdí se do statku, děti jezdí na ponících a koníkovi, učí se péči o ně.

Souběžně je rozvíjen i vztah ke světu umění a kultury. Pravidelně se konají návštěvy muzea, galerií, divadla, děti se účastní kulturních edukačních programů. Jsou připravována i loutková či hraná divadelní představení přímo učiteli v dětské skupině. Hlavním tématem jsou pohádky a pohádkové příběhy, které posilují v dětech jednoznačnou důvěru ve vítězství dobra, což je nezbytné pro tento věk. Pohádkové příběhy jsou ale zároveň jednak příležitostí k prvnímu poznávání světa, jednak jsou vytvářeny vždy s výchovným aspektem, formující tak vyvíjející se osobnost dítěte.

Spolupráce s rodiči

Naše dětská skupina úzce spolupracuje s rodiči – jsou vytvářeny přátelské vztahy, které mnohdy přetrvávají i po skončení docházky do dětské skupiny. Děje se tak jednoznačně ve prospěch rozvoje osobnosti dětí, děti mohou snáze spojit oba světy – svět rodiny a svět prvního společenství mimo nejužší rodinu. Spolupráce je však i nezbytná v celkovém fungování dětské skupiny – rodiče významnou měrou mohou přispívat k rozvoji dětské skupiny – podle svého zaměření, povolání či individuálních schopností. Mohou pomáhat při spoluzajišťování provozních či materiálně technických záležitostí, programu pro děti, organizaci a realizaci pravidelných kulturních slavností atd. Rodiče mají rovněž možnost účastnit se schůzek a v pravidelných individuálních rozhovorech se dozvídají, jak si jejich dítě vede. Rodiče a dětská skupina tvoří tak celek, který významně přispívá ke kvalitě dětské skupiny.

Výchovně vzdělávací program

Výchovné působení vychází jednak z poznatků vývojové psychologie, předškolní a obecné pedagogiky, ale zejména z dlouholeté praxe a zkušeností v oblasti waldorfské pedagogiky a antroposofie rakouského myslitele Rudolfa Steinera, které je v souladu s ideou Pansofie J.Á.Komenského.

Z těchto poznatků vyplývají následující principy práce, které jsou uplatňovány ve veškeré činnosti dětské skupiny:

1)Vzhledem k tomu, že dítě v prvním sedmiletí života potřebuje dostatek svých sil nejprve k rozvoji a upevnění stavby orgánů a své tělesnosti, není výchova v naší dětské skupině zaměřena přednostně na rozvoj intelektu. Aby se intelekt mohl skutečně zdravě rozvinout a byla rozvíjena schopnost inovací a nových nápadů, pružných reakcí na změny, působí se na jeho rozvoj v tomto věku záměrně prostřednictvím tvořivých činností, prožitků a pohádkových obrazů. Poskytujeme dětem co nejširší nabídku toho, co rozvíjí vůli, cítění a myšlení a co tyto tři oblasti dává do souladu. Veškerá činnost je dále vedena vědomím, že dítě musí mít možnost spoluprožívat a spoluvytvářet život v dětské skupině a jejím blízkém okolí.

Pečující osoby, paní učitelky provádí všechny činnosti s dětmi – malují, kreslí, pečou, plstí, tvoří, pracují na zahradě, zdobí prostory apod.

Nejdůležitějším principem výchovy v tomto období je totiž výchova napodobováním. Učitelé a pečující osoby vědomě usilují o to být dobrými vzory a jednat tak, aby bylo jejich jednání hodno nápodoby. Uvědomují si, že nejde ani tak o to říkat dětem, co mají dělat, ale soustavně to dětem i ukazovat svým příkladem, ale hlavně neustále pracovat na vlastní osobnosti tak, aby bylo vše dobré, hodnotné a morální, k čemu jsou děti vedeny, skutečným i vnitřním vlastnictvím pedagogů a pečujících osob, neboť člověk nevychovává tím, co říká, ale hlavně tím, čím ve skutečnosti opravdu sám je.

2) Pro děti je vytvářen bezpečný a hlavně upřímně láskyplný prostor plný podnětů pro rozvoj tvořivosti a radosti ze života. Základní podmínkou je respekt k jedinečnosti každého dítěte, jeho individuální svobodě projevu, rozvíjení jeho přirozeného nadání, se kterým vstupuje do života. Podporujeme přirozený rozvoj dětí v duchovní, duševní a fyzické oblasti a učíme děti přistupovat k veškerému bytí na Zemi s hlubokým respektem a úctou.

3)
a)V oblasti rozvoje vůle poskytujeme vhodné vzory k napodobování, vytvoření spořádaného okolí s pevným životním rytmem jako základem pro vnitřní jistotu a vlastní smysl pro pořádek, pěstování motorických a tělesných schopností.
b) V oblasti rozvoje cítění usilujeme o rozvoj tvůrčí fantazie prostřednictvím volné hry, pěstování sociálních, kulturních, uměleckých i vyjadřovacích schopností, při malování vnímání barev a jejich vnitřní podstaty, pomocí uměleckého zážitku z pohádek, přírody, říkadel a písní je dítě vedeno k prožití sebe sama v souvislostech kulturně historických i přírodních.
c) V oblasti myšlení je naším cílem zprostředkovávat a charakterizovat dětem určité jevy tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření pojmů na a souvislostí na základě osobní zkušenosti, ale též i na základě zkušeností a návyků působících za prahem vědomí.. Vedeme děti ke schopnosti pozorovat a vnímat zákonitosti přírody, světa, člověka i vesmíru. Učíme děti vnímat plynutí času na základě prožitku lidových tradic, zvyků a rituálů, které jim poskytují poznání řádu a jistotu vyplývající z rytmicky se opakujících známých dějů a též umožňují vytváření pozitivního vztahu k místu a času, ve kterém se právě nachází.
4)V oblasti pěstování komunikačních kompetencí umožňujeme každodenní komunikaci s vrstevníky, ale i s dospělými v nejrůznějších běžných komunikačních situacích, v hovorech v ranním kruhu, v dramatizaci pohádek..
5)V oblasti pěstování sociálních kompetencí rozvíjíme u dětí prostřednictvím všech prováděných činností schopnost soucitu, spolupráce, sdílení, sociální sounáležitosti a další vlastnosti, které jim umožní žít trvale v souladu s ostatními lidmi a v souladu s přírodou. Přirozeným způsobem rozvíjíme u dětí také jejich sebevědomí, sebedůvěru, sebeúctu a kladné sebehodnocení, které jsou východiskem pro možnost prožít život bez pocitu ohrožení a bez strachu.

Principy a metody práce

“Celý život se podobá rostlině, která neobsahuje pouze to, co se nabízí oku, nýbrž uchovává ve svých skrytých hlubinách i budoucí stav. Kdo má před sebou rostlinu, jež vyvinula teprve listy, ví dobře, že se po nějaké době objeví na listnatém stvolu i květy a plody. A již nyní obsahuje rostlina skryté vlohy k těmto květům a plodům.”

(Rudolf Steiner: Výchova dítěte a metodika vyučování)

Dítě jako „smyslový orgán“

Vývoj člověka probíhá ve víceletých cyklech. Každý člověk v průběhu života prochází jeho jednotlivými fázemi osobitým způsobem a v každá vývojová fáze otevírá nové možnosti pro optimální rozvoj rozmanitých lidských vlastností a sil. V období předškolního věku dítě „nasává“ a napodobuje až do největších hlubin své bytosti celou svou bytostí okolní jemu blízký svět.

Vše, co působí na smyslové orgány – s čím si dítě hraje, v jakém prostředí se pohybuje – ovlivní jeho fantazii, tvořivé síly a svobodný vývoj. Dítě v předškolním věku jako by bylo „jedním smyslovým orgánem”, napodobuje (zvnitřňuje) vše, s čím se setkává. Nejedná se pouze o to, co se zjevně děje kolem dítěte, nýbrž o všechno, co může vnímat svými smysly; nejde pouze o vnější, ale i o vnitřní duševní gesta vychovávajícího člověka. Z tohoto hlediska není podstatné, jaké množství podnětů na dítě působí a kolik poznatků o okolním světě získává, naopak – výchovně nejdůležitější je zde otázka kvality podnětů, jimž je dítě vystavováno a jimiž je oslovováno. Je důležité umožnit dítěti napodobování zdravých vzorů.

Zde má největší význam, jaký je vychovatel člověk, jaké dojmy dítě jeho prostřednictvím dostane, napodobuje totiž vše.

Totéž platí i o tvorbě prostředí, ve kterém se dítě nachází, a o předmětech, které používá při svých hrách. Proto vybavení a hračky volíme především z přírodních materiálů, které zprostředkují přiměřené dojmy z okolí dítěte. Hračka z přírodního materiálu nebo přírodnina sama (plody, kousky různých druhů dřev, hedvábí, len) nesou v sobě stále svou životní sílu příjemně oslovující smysly dítěte (tvar, teplo, jemná barva, povrch apod.) Snažíme se vytvářet prostředí naší dětské skupiny jako útulnou domácnost, s atmosférou lásky, opravdovosti, čistoty a sebeovládání – prostředí teplé, krásné a milé – potom je taková i dětská hra. Jeho vytváření je neustálým procesem podle měnícího se ročního období a svátků, změn sociálních vztahů dětí, pedagogů a rodičů a vývojem osobnosti dětí i pedagogů. Blahodárně zde působí také harmonie barev.

Dítě v předškolním věku se teprve učí orientaci v pro něj ještě neznámém světě. V rámci výchovně vzdělávacích aktivit vycházíme především z přirozených životních situací, z toho, s čím je svou osobou i kulturou bytostně spojeno. Tyto činnosti jsou pravidelně opakovány, stávají se součástí běžných denních rituálů.

Významné místo v průběhu každého dne zaujímá klasická pohádka, která je dětem zpočátku vypravována, později hrána v loutkovém divadélku. Pohádka a její motivy se opakují každý den během určitého časového období, což umožňuje dětem hluboké procítění děje ve všech detailech a následné přenesení do jejich her.

Stejně důležitá jako obsah je přitom celá atmosféra, ve které se vypráví i naslouchá. Nejvhodnější jsou pohádky nedotčené civilizačními hledisky, klasické pohádky, nesoucí v sobě vždy hluboký smysl.. Každé dítě jejich prostřednictvím prožije obrazy harmonie, střety s nebezpečím a porušení této harmonie a následně vždy šťastné konce. Pomocí těchto základních praobrazů jednání získává vzory a později pochopení pro jednání své i

PŘEHLED ČINNOSTÍ:

Přehled činností v dětské skupině

Z hlediska organizace je život v dětské skupině podmíněn pevným rytmem roku, týdne a dne. Hlavními ročními slavnostmi jsou: slavnost podzimní rovnodennosti, arch.Michaela a sv. Václava, svátek sv. Martina, v zimě adventní, mikulášská a vánoční slavnost, ve druhém pololetí školního roku pak masopust, Velikonoce, jarní slavnost a svatojánská slavnost. Práce je zde vedena vědomím, že Země je živoucí organismus, který vždy po roce dospěje k témuž bodu. Slavení svátků vycházejících z procesů v přírodě i z tradičně vnímaných slavností našeho kulturního prostředí má ve výchově své místo a je velmi důležité pro pěstování zvyků, poznávání obrazů a symbolů. Vše, co učitelé a rodiče s dětmi dělají nebo co děti nechají dělat, je nutno provázet plnou vnitřní účastí.

Během týdne se pravidelně střídají tyto hlavní společné činnosti:

DENNĚ: RANNÍ KRUHY A DIVADÉLKO

Každý den děti čeká hraná pohádečka, která uvádí do aktuálního období a tematiky. Hraje se s dřevěnými nebo plstěnými loutkami, divadélko je doprovázeno písničkami. Příběh vždy rozvíjí motivy v rámci jednoho velkého měsíčního tématu, zakončeného sváteční slavností.

V rámci pohádkových ranních kruhů se konají vždy též tematické hry zaměřené na rozvoj konkrétních oblastí ve vývoji dítěte, jeho charakteru i práce se svou osobností i životem s druhými.

Pohybová a rytmická výchova

Pohybová výchova je zde zastoupena především denních pohybových hudebně rytmických a tanečních hrách. Dále pohybová výchova s prvky eurytmie, která je spojením pohybu se slovem nebo hudbou. Tato činnost léčivě působí na celý organismus, podporuje správný rozvoj vnitřních, životně důležitých orgánů a pomáhá při utváření řečových schopností Umožňuje dítěti vžívat a vciťovat se do dějů a nálad, které ztvárňuje při zapojení celé smyslové sféry. Dále je kladen důraz především na volný, přirozený a vydatný pohyb na zahradě nebo na vycházkách

Zpěv je denní součástí jednak ranních kruhů, a jednak zpíváme při každé příležitosti, zpěv doprovází umělecké činnosti, pohádky, uvádí kreslení či pečení chleba, je přítomen i při ranních hrách, hygienických pauzách a odpoledním odpočinku.

VYBRANÉ DNY – TEMATICKÁ ČINNOST:

Pohádkové poznávání

Děti se v pohádkově laděných obrazech, prožitcích, činnostech i pozorování seznamují se světem kolem nás. Od poznávání rostlin a živočichů v různých obdobích roku, přes poznávání člověka od jednoduché biologie po poznávání „dobrých lidí“ z historie i současnosti, po první poznávání světa jako takového. Postupuje se tematicky měsíc za měsícem a vše je dáváno do souvislostí,a to záměrně v pohádkovém a prožitkovém duchu..Na stejné téma se pak konají i ostatní umělecké či pohybové činnosti a hry. Míra předávaných poznatků je vždy předávána úměrně konkrétnímu věku: u nejmenších dětiček, které právě nastupují do dětské skupiny vše probíhá v nejmenší přijatelné míře. V dalších letech docházky se v určitém měsíci zabýváme opět tímtéž tématem, ale již o úroveň výše a hlouběji, atd.

Záměrně se v tomto prvním sedmiletí ještě nevyučují jazyky, neboť se dbá nejprve na řádném a stabilním ukotvení v mateřském jazyce, včetně dobré výslovnosti.(Jazyky je vhodné začít vyučovat až od 1.r. základní školy)

Péče o rostliny a pěstitelství

Velmi důležitou činností naší dětské skupiny je výchova k práci s rostlinami a půdou, v rámci budování naší přírodní zahrádky. Děti se učí celému pracovnímu chodu péče o rostliny, od zasetí, přesazování, pletí, zalévání, okopávání, sklizeň, přípravy na zimu atd. Děti se učí pěstovat své rostliny, a to jak květiny, tak plodiny, a s radostí pozorují jejich proměny v čase.

Péče o zvířata

Velký důraz v naší dětské skupině je dán péči o zvířátka a soužití s nimi. Péče začíná krmením a pozorováním ptactva na naší zahrádce, a pokračuje pravidelnými návštěvami zvířat, ať se již jedná o zvířata domácí, ale také o zvířata hospodářská. Pravidelně s dětmi navštěvujeme statek s koňmi, na kterých děti jezdí,event. další zemědělské statky.

Malování, kreslení

Při malování se děti seznamují s barvami, nezobrazují však konkrétní předměty, ale prožívají svět barev, jejich vznikání a prolínání. Děti pozorují, jak se jedna barva setkává s druhou, ohraničuje ji nebo se s ní spojuje, jak vznikají nové barvy, nové formy. Svou fantazií v tom vidí to nebo ono. Tak dítě vyvíjí obdivuhodné intuitivní umění kladení barev. Takovéto malování nevede k soutěživosti nebo k obkreslování, ale je psychologickým lékem, který vyrovnává napětí a únavu z jednostrannosti. Při kreslení užívají děti voskové pastely v bločcích s širokou měkkou stopou na velkém formátu (A4 a větší). Opět jde o kreslení pro potěšení a ztvárnění prožitků.

Keramika a modelování

Základním materiálem při modelování je včelí vosk, hlína a plastelína. Při jejich zpracování si děti pěstují nejen jemnou motoriku, ale i trpělivost.

Rukodělné činnosti

Vedle malování tvoříme s dětmi jednoduché výrobky z ovčího rouna a z jiných přírodních textilních materiálů (hedvábí, vlna, filc), otisky přírodních tvarů a přírodnin,atd. vždy v souvislosti s právě probíhajícím děním v přírodě.

Pečení

Ráno děti zadělají společně s učitelkou těsto. Vypracování má na starosti učitelka, děti vypracovávají těsto za doprovodu písní nebo říkadel. Mohou projít celý proces pečení chleba, podle podmínek ideálně i s předcházejícím mletím mouky. Svými smysly zde zažijí působení elementů, jako jsou slunce, voda, země i vzduch. Kromě chleba s dětmi pečeme také buchty, koláče, záviny, cukroví apod.

Podobným procesem přípravy pokrmu, při kterém může dítě zažívat uspokojení nad schopností soběstačnosti, je příprava svačinky. Dítě na rozdíl od pečení chleba, kde zažívá živý proces přidávání, růstu a kvašení, při svačince potravu krájí, dělí a míchá. Všechny tyto činnosti poskytují bohaté smyslové zážitky a jsou i zdrojem nových pracovních a sociálních návyků.

PRŮBĚH DNE:

Po příchodu do třídy jsou dítě i rodič mile přivítáni, aby pedagog poznal aktuální situaci dítěte či rodiny a mohl event. vyjít vstříc či brát vše v úvahu. Děti si pak mohou děti volně hrát nebo pracovat na nabízené činnosti dne. Společné přivítání a aktivity v ranním kruhu probíhají přibližně od 8.45 hodin. V 9.30 je podávána svačina. Poté od 9.50 probíhá tematická činnost podle týdenního řádu. Přibližně v 10.15 – 10.30 se převlékáme a odcházíme ven. Po návratu a další hygienické pauze je dětem podáván oběd (cca 12:00 – 12.30). Po obědě následuje zkliďňující pohádkové vyprávění, rodiče si mohou své děti vyzvednout, dopolední program končí ve 13 h. Na děti, které zůstávají, čeká odpočinek do 14.30 hodin. Možnost odpočinku, zklidnění a ponoření se do pohádkových obrazů je pro psychiku dítěte velmi potřebná. Při odpočinku čeká děti vyprávění či čtení příběhů a pohádek. Děti, které neusnou,ve 13.45 vstávají a věnují se klidovým tvůrčím činnostem, předškolní přípravě, posléze pak volné hře. Po odpoledním odpočinku je ve 14.30 podávána svačina a v 15 h mohou přicházet rodiče.

Dle zájmu a potřeb je do 16.30 nadále dostupný volnočasový nebo kulturně vzdělávací program v KVC Pansofie, který se koná na zahradě nebo v prostoru vzdělávacího centra.

Svačiny a obědy jsou dováženy externím dodavatelem – jídelnami zdravého životního stylu. Jsou připravovány v kuchyňském koutku a vydávány ve třídě, kde děti stolují. Jeden den v týdnu může připravovat učitelka spolu s dětmi dopolední svačinu.

PRŮBĚH ROKU

Řád roku – vzdělávací obsah

Obsah činností v průběhu roku je uspořádán do jednotlivých celků, které vycházejí tematicky z ročních svátků. Každý ze svátků tvoří jeden blok, který umožňuje prostřednictvím tradičních přírodních a duchovních obrazů, rituálů a praktických činností prožít určitou konkrétní skutečnost i naplnit výchovný cíl.

Září

Téma měsíce: Podzimní michaelská síla k přemožení draka : Svatý Václav a Archanděl Michael a jeho vítězné přemožení draka na nebi.. Pěstování odvahy a vůle v přemožení sil zla a v boji za dobro. Arch. Michael jako symbol boje se silami zla a posilování vlastností jako je: odvaha, statečnost, schopnost čelit překážkám a nebezpečí

Téma poznávání v pohádkových obrazech: Stromy. Plody.Stěhovaví a přezimující ptáci Uvědomění si významu podzimu jako období sklizně úrody a též počátku procesu odumírání života v přírodě.

Činnosti: Období adaptace dětí na život v dětské skupině. Podzimní michaelská slavnost a výroba mečů, básně a písně s motivy kamene, železa, vydatný pohyb venku, práce na zahradě

Říjen

Téma měsíce : Svatováclavské michaelské období statečnosti a odvahy

Téma poznávání v pohádkových obrazech: Člověk a naše země – Sv.Václav a velcí lidé naší země. Všechny sloky české hymny..

Činnosti: Prohloubení činností souvisejících s podzimem, procítění v barvách, práce s přírodninami, příprava zahrady na zimní období. Skřítci jako symbol životní síly přírody stahující se do nitra Země.

Listopad

Téma měsíce: Prožitek vzájemnosti a soucitu. Sv. Martin jako symbol lidského soucítění. Prožitek zkracujícího se dne prostřednictvím tradičních lidských činností uprostřed kruhu blízkých lidí,. Doba světel a luceren. vzájemné pomoci a úcty.

Téma poznávání v pohádkových obrazech : Velcí a dobří lidé světa.

Činnosti: Svatomartinská slavnost, básně a písně s motivem světla a lucerniček, výroba martinských lucerniček a světýlek z dýní, objekty z přírodnin nebo papíru,pohádky vyjadřující motiv dělení, obdarování. Zamykání zahrádky na zimu.

Prosinec

Téma měsíce: Prožitek nálady adventního času – zamyšlení, tajemství, cesta k porozumění druhému člověku, vnitřní ztišení jako prostor pro druhého. Adventní cesta do nitra, Mikulášská Kniha Života, Ježíšek Vánoce jako symbol příchodu nového života po období odumření (návrat Slunce, zrození světla z temnoty noci).

Téma poznávání v pohádkových obrazech: Největší a nejhodnější lidé světa

Činnosti: Slavnosti: Adventní spirála, Mikulášská pohádka, Ježíškova slavnost činnosti podporující myšlení – cvičení jemné motoriky, úklid, nastolování pořádku a řádu ve věcech, básně a písně s adventním obsahem a později vánoční, pečení cukroví (formování, vykrajování, válení, lití), výroba vánočních přání, ozdob, postupné budování jesliček

Leden

Téma měsíce: Nový rok jako symbol optimismu a nové perspektivy, prožitek vrcholného období zimy v jeho tradičním pojetí jako období začátku pronikání životních sil z nitra Země na povrch.

Příchod Tří králů – doznívání zážitku Vánoc (k obrazu pastýřů – cítění se pojí kvalita myšlení – moudrost králů), ukončení vánočního období slavností světla-Hromnice.

Téma poznávání v pohádkových obrazech : Člověk a čas. Rok, roční období, měsíce. 12 měsíčků. Fáze lidského života od narození do smrti. Lidské tělo.

Činnosti: Slavnost Tří králů, keramika, modelování, činnosti podporující myšlení

Únor

Téma měsíce: Masopust jako symbol živelnosti a prožívání různých rolí. Masopustní čas a přípravy na předvelikonoční postní období

Téma poznávání v pohádkových obrazech: Člověk a vlastnosti. Člověk a práce a povolání... Životní cyklus rostlin – od semínka

Činnosti: Masopust, básně a písně o zvířátkách, říkadla, zvukové experimenty – hra s tóny . Výroba svíček – hromniček.Předpěstování rostlin v truhlících.

Březen

Téma měsíce: Období půstu a čekání na Velikonoce.. Vynesení a přemožení Smrtky. Přípravy na Velikonoce.

Téma poznávání v pohádkových obrazech: Rostliny – květiny a plodiny.

Činnosti: Vynesení Smrtky, zahájení prací na zahradě jako prostředek poznávání a pozorování probuzené přírody. Pohyb, tradiční dětské činnosti a hry jako symbol radostnosti, činorodosti a nových sil.

Duben

Téma měsíce: Jaro v přírodě. Velikonoce. Velikonoční zajíc a beránek jako symbol altruismu a překonání vlastních potřeb, vejce jako symbol nového života, proutí jako symbol proudící životní síly.

Téma poznávání v pohádkových obrazech: Rostliny a zvířátka: Druhy rostlin na jaře. Zvířátka okolo nás.

Činnosti: Jarní semínková slavnost. Rytmizace, opakování, hledání vnitřního řádu v období všeobecného vnějšího pohybu a změn v přírodě Poznávání a pozorování probuzené přírody, básně, písně o jaru, práce na zahradě, pečení tradičního velikonočního pečiva.

Květen

Téma měsíce: Otvírání studánek – Svatodušní čas Letnic a vítězství života a lásky – studánka jako symbol čisté živé lidské duše.. Holubička jako symbol světla a lásky.

Téma poznávání v pohádkových obrazech: Rostliny v květnu. Lesní zvířátka. Voda kolem nás a život ve vodě

Činnosti: Otvírání studánek – hra na královničky jako symbol očištění s holubičkou moudrosti a čisté lásky, pokračovací práce na zahradě, sázení předpěstovaných sazenic, pěstování základních plodin a pěstování květin a keřů

Červen

Téma měsíce: Letní svatojanská nálada.Prožití vztahu k celé přírodě, k lidem a ke světu jako celku, jehož jsme součástí. Prožívání živlů a vesmíru. Člověk jako celý svět.

Téma poznávání v pohádkových obrazech: Příroda v červnu. Příroda ve světě. Živly a vesmír.

Činnosti: Svatojanská slavnost,. Svatojanská cesta za pokladem. Zalévání a pletí zahrady, sklizeň zahradního ovoce, péče o byliny a květiny a celkovou tvářnost zahrady.